Do České republiky se vrací po dlouhé době významný historický písemný dokument – Vita Venceslai – život a utrpení sv. Václava. Tento renesanční rukopis z rudolfínské doby byl dlouhá léta považován již za ztracený a na veřejnosti se objevil teprve nedávno. Do svého vlastnictví ho získal pojišťovací koncern UNIQA Group Austria, který je činný i v České republice. Někteří experti tvrdí, že může jít o přelomovou událost, neboť životopis čerpal z dobových autentických podkladů.

Zlacený a iluminovaný rukopis byl namalován v roce 1585. Skládá se z 25 pergamenových listů zobrazujících významné scény ze života českého světce. Výjevy doprovází kaligraficky provedený latinský text. Kronika je o to cennější, že renesančních knižních maleb se v Čechách obecně dochovalo málo. Druhá polovina šestnáctého století byla již dobou rozšířeného knihtisku, kdy tvorba rukopisů nebyla užitkovou, nýbrž sběratelskou záležitostí. To je případ i sbírky Vita Venceslai – s největší pravděpodobností byla zhotovena pro císaře Rudolfa II., navíc českým malířem.

Autorem maleb je Matyáš Hutský od Křivoklátu, který byl v té době pražským měšťanem a představeným cechu malířů. Pracoval na výzdobě mnoha kancionálů. Za vlády Rudolfa II. byla Praha centrem vědců, alchymistů i umělců, neboť panovník se o všechny tyto disciplíny nevšedně zajímal a přál jim. Do Čech se sjížděli nejlepší z nejlepších a je tudíž jasné, že zde panovala i značná konkurence. V atmosféře rivality byli umělci nuceni se aktivně prosazovat, aby získali od císařského dvora zakázky.

Zřejmě i za tímto účelem vznikl rukopis Život sv. Václava. Doposud se vědělo více pouze o jednom exempláři rukopisu, který je uložený ve Vídeňské národní knihovně a který byl v předmluvě věnován Ferdinandovi Tyrolskému. Druhý exemplář, jenž se nyní vrací do míst svého zrodu, nebyl dosud mezi odborníky tak známý, i když na nich autor pracoval prakticky ve stejnou dobu. Vědělo se pouze, že je vídeňské kronice podobný, nicméně v odlišném formátu a jiném provedení. Zdůrazněny jsou v něm scény, v nichž vystupuje sám císař, proto se odborná veřejnost oprávněně domnívá, že měl putovat k Rudolfovi II.

Asi už se nikdy nedozvíme kdo, kam a kdy přesně Kroniku sv. Václava odsud vyvezl. Víme pouze, že zřejmě v průběhu nebo krátce po I. světové válce se dílo, respektive jeho větší část, objevila ve Spojených státech amerických, kde bylo zaregistrováno. Několikrát potom byly i z jiných zdrojů ještě na prodej jednotlivé listy z kroniky – tři z nich byly zakoupeny a doplněny posledním majitelem v roce 1997. Dlouhá léta byl rukopis ve vlastnictví amerického sběratele Lehmanna, který ho před několika lety nabídl k prodeji v Hamburku. Kronika není zcela kompletní, stále chybí ještě několik listů (například předmluva s věnováním), neboť původně dílo nebylo vázáno a skládalo se z jednotlivých pergamenů. Nicméně je velmi nejisté, zda se někdy v budoucnu ještě podaří dílo zkompletovat, zvláště když víme, že putovalo mezi kontinenty.

sv. Václav - světec a panovník