CEE (mimo Rusko)
Celková propojištěnost regionu byla na úrovni 2,5 % (relace mezi předepsaným pojistným a HDP). To bylo v porovnání s celou EU (7,6 %) a nám nejbližším sousedem Rakouskem (4,6 %) stále podstatně méně. Každý člověk z bezmála 300 milionů obyvatel CEE zaplatil na pojistném ročně 211 EUR, což byla asi desetina průměrných výdajů v rámci EU a devítina průměrných výdajů Rakušanů. Celkově vzrostlo předepsané pojistné loni v porovnání
s rokem 2016 o 9,9 %. Na tomto dynamickém tempu se podílely hlavně Polsko, Albánie, Bulharsko a Slovensko. Analytici počítají s tím, že solidní tempo ekonomického růstu potrvá ještě minimálně 2 roky, což podpoří i růst pojistného. 

Polsko
Suverénně nejlidnatější země V4 (38 milionů obyvatel) byla jednou z nejrychleji rostoucích i v rámci regionu CEE. Její HDP se loni navýšilo o 4,6 %, když tempo podpořila jak spotřeba domácností, tak i velký objem poskytnutých úvěrů směřovaných na investice. Předepsané pojistné vzrostlo o 14,5 %, což z Polska učinilo premianta celé oblasti. Propojištěnost měřená poměrem pojistného a HDP je rovněž nejvyšší (3,2 %). Průměrné výdaje na pojištění na hlavu loni vycházely na 386 EUR ročně. Podobně jako v ČR a Maďarsku se očekává, že tempo růstu HDP letos oslabí meziročně o necelé procento, a v příštím roce o dalších pár desetinek. I tak se ale udrží na pozitivní úrovni nad 3 % ročně.

Maďarsko
Maďarsko je co do počtu obyvatel podobně velký trh jako ČR (Maďarů je 9,8 milionu). I tato země prochází fází silné investiční činnosti podpořené i strukturálními fondy EU. Loňský rok byl charakterizován rovněž dvojciferným růstem mezd. HDP vzrostl o 4,2 % a předepsané pojistné toto tempo mírně překonalo (meziročně +4,9 %). Penetrace podle poměru pojistného a HDP činila 2,8 % (podobně jako na Slovensku). Ročně Maďaři v průměru vydají na pojištění 300 EUR, přičemž zajímavý je prakticky vyvážený poměr životního a neživotního pojistného.

Slovensko
Náš východní soused vykázal loni skromnější tempo růstu HDP (3,4 %), nicméně ekonomové počítají s tím, že na rozdíl od zbývajících zemí V4 letos i za rok poroste rychleji. Hlavním tahounem je podobně jako v Maďarsku domácí spotřeba a investicím pomáhají dostupné úvěry. Předepsané pojistné se zvýšilo v porovnání s HDP prakticky  dvojnásobně (meziročně + 7,0 %). Roční výdaje na jednoho obyvatele Slovenska činily loni 439 EUR, přičemž plynuly ve větší míře do životního pojištění (230 EUR ročně) než neživotního, což je ve sledovaných zemích unikát. Je však třeba říci, že poměrně velký podíl pojistného připadá na jednorázově placené životní pojištění.

Česko
Česká republika byla jedinou zemí V4, kde HDP rostlo loni rychleji než předepsané pojistné (4,5 % versus 3,8 %). Domácí ekonomika byla a i letos je charakterizována historicky nízkou nezaměstnaností, rostoucími mzdami a pomalým zvyšováním inflace. Růst HDP nad úrovní 3 % má trvat letos i v příštím roce, i když údaje z prvního pololetí 2018 svědčí o výraznějším zpomalení, než se čekalo. Propojištěnost jako poměr pojistného a HDP byla loni u nás jen 2,6 %, což odráží zdrženlivé tempo růstu předepsaného pojistného. Přesto jsou výdaje na jednoho obyvatele Česka na pojištění nejvyšší v regionu: 480 EUR ročně. To je však v porovnání s průměrem EU stále méně než čtvrtina. Nicméně v českých výdajích na hlavu se odráží i nejvyšší průměrná mzda v porovnání s ostatními členskými zeměmi V4 (přibližně o 20 %). Pro srovnání: Rakousko vykazuje přibližně třikrát vyšší průměrnou mzdu než ČR.