Analýzu přináší koncern UNIQA Insurance Group se sídlem ve Vídni.

Pro porovnání: celý region mimo Rusko
Celková propojištěnost regionu ve střední, východní a jihovýchodní Evropě byla loni na úrovni 2,5 % (relace mezi předepsaným pojistným a HDP). To bylo v porovnání s celou EU (7,6 %) a Rakouskem (4,6 %) stále podstatně méně. Každý člověk z bezmála 300 milionů obyvatel širší CEE zaplatil na pojistném ročně 211 EUR, což byla asi desetina průměrných výdajů v rámci EU a devítina průměrných výdajů Rakušanů. Celkově vzrostlo předepsané pojistné loni v porovnání s rokem 2016 o 9,9 %. Na tomto dynamickém tempu se podílely hlavně Polsko, Albánie, Bulharsko a Slovensko. Analytici počítají s tím, že solidní tempo ekonomického růstu potrvá ještě minimálně 2 roky, což podpoří i růst pojistného. Nicméně celý Balkán vykazuje zatím nižší než průměrnou „evropskou“ propojištěnost, s výjimkou Chorvatska, které loni dosáhlo právě hodnoty 2,5 %. 

Rumunsko
Suverénně nejlidnatější země celé jihovýchodní Evropy (necelých 20 milionů obyvatel) byla současně nejrychleji rostoucí ve sledované geografické oblasti. Její HDP se loni navýšilo o 6,8 %, když tempo podpořily zejména rostoucí mzdy (meziročně bezmála plus 15 %) a stoupající spotřeba domácností. Současně klesla nezaměstnanost na historické minimum 4,6 % v prosinci 2017. Předepsané pojistné ale vzrostlo o nepatrných 1,7 %, což je současně i nejhorší výsledek regionu. V zemi, kde 3/5 pojistného pochází z pojištění aut, loni táhlo dynamiku životní pojištění. To posílilo o 19 %, naopak pojistné z aut ztratilo téměř 5 %. Propojištěnost měřená poměrem pojistného a HDP je jednou z nejnižších v regionu (1,2 %). Průměrné výdaje na pojištění na hlavu loni vycházely na 107 EUR ročně. Na pojistném trhu Rumunska působí aktuálně 35 pojišťoven; více jich je jen v Bulharsku. Podobně jako v jiných zemích se očekává, že rumunské tempo růstu HDP letos meziročně oslabí, a v příštím roce znovu. I tak se ale udrží na vysoké úrovni nad 4 % ročně. Centrální banka se snaží krotit inflaci postupným zvyšováním úrokových sazeb už od loňska. 

Srbsko
Srbský trh má aktuálně kapacitu okolo 7 milionu lidí. I tato země roste a zotavuje se, ačkoli konjunktura nebyla v předchozích dvou letech tak výrazná, jako jinde v Evropě. HDP vzrostl loni o 2,2 % a předepsané pojistné toto tempo dokázalo vysoce překonat (meziročně +6,0 %). Penetrace podle poměru pojistného a HDP činila 2,1 % (podobně jako v Černé Hoře a v Bosně a Hercegovině). Na rozdíl od Rumunska obstarala loňský růst hlavně pojištění aut a pojištění majetku. Ročně Srbové v průměru vydají na pojištění 109 EUR, přičemž poměr životního a neživotního pojistného je podobně jako v Rumunsku zatím asi 1:3. Na trhu soutěží celkem 17 pojišťoven. Podle expertů by ekonomika Srbska mohla v letech 2018 a 2019 dále posilovat až na tempo růstu HDP nad 3 %. Inflaci se daří držet na uzdě a snižuje se i státní dluh.

Bulharsko
Druhá nejlidnatější země regionu (7,1 milionu obyvatel) vykázala loni tempo růstu HDP 3,7 %. Svůj vrchol růstu zažila země už v roce 2016, a od té doby spíše hospodářství oslabuje, i když po desetinkách (letošní prognóza 3,6 %). Na přelomu roku 2017 a 2018 hlásilo Bulharsko nejnižší úroveň nezaměstnanosti od finanční krize (5,9 %). Předepsané pojistné se zvýšilo v porovnání s HDP dvojnásobně (meziročně + 7,3 %). Roční výdaje na jednoho obyvatele činily loni v Bulharsku 159 EUR (na Balkáně stříbrná příčka), přičemž ze čtyř pětin putovaly do neživotního pojištění. V Bulharsku působí rekordní počet pojišťoven: 39. Ekonomika i napřesrok poněkud oslabí, ale podle expertů má stále držet tempo nad 3 %. Mzdy Bulharů zůstanou spíše skromné: s výjimkou Albánie jsou nyní nejnižší v celé sledované oblasti (cca 480 EUR měsíčně).

Chorvatsko
Chorvatsko je jednoznačným premiantem regionu v pojišťovnictví. Vede jak v úrovni mezd (průměrně 1.020 EUR měsíčně), propojištěnosti (2,5 %) i v průměrných výdajích na pojištění (292 EUR ročně). Přitom vývoj HDP je v Chorvatsku nejskromnější (loni +3,1 %, letos se očekává +2,4 %). Nezaměstnanost byla i loni dvouciferná (11 %). Vývoj se daří akcelerovat rozumným čerpáním fondů z EU na investice i čilým cestovním ruchem. Meziroční tempo růstu pojistného bylo loni +4,5 %. Výdaje obyvatel na pojištění jsou směřovány do životních a neživotních segmentů v poněkud zdravějším poměru 1:2. V Chorvatsku podniká 21 pojišťovacích společností. Tempo růstu ekonomiky zůstane pravděpodobně stabilní i za rok (+2,6 %). Země se ale potýká s nejvyšším dluhem veřejných financí v regionu.

Bosna a Hercegovina
Tato země vévodí žebříčku nezaměstnanosti, když bez práce je každý pátý obyvatel. Problémová je situace zejména pro ženy. Ekonomický růst kolísá a zřejmě i bude dále kolísat okolo hodnoty 3 % (tempo růstu HDP 2017: +2,9 %, letos pravděpodobně +3,1 %). Předepsané pojistné se loni zvýšilo v porovnání s HDP více než dvojnásobně (meziročně + 6,5 %). Propojištěnost jako poměr pojistného k HDP činila loni 2,2 %. Bosna a Hercegovina generuje více než polovinu celkového pojistného z pojištění vozidel. Loni nicméně vykázala vyvážený růst životního i neživotního pojistného (7,1 %, resp. 6,3 %). Výdaje Bosňanů na pojištění jsou ale skromné: v průměru 95 EUR ročně; tři čtvrtiny z toho jsou přitom poukázány na pojištění aut a majetku. V Bosně a Hercegovině nabízí své služby 13 pojišťoven. Za rok ekonomický růst pravděpodobně oslabí na +2,8 %.

Albánie
Albánie loni zažila nejvyšší ekonomický růst posledních let (HDP +3,7 %). Bez práce je ale stále bezmála 15 % obyvatel, i když se nezaměstnanost daří snižovat. Předepsané pojistné se loni zvýšilo meziročně o 7,7 %, přičemž životní odvětví vzrostla o 26 % a neživotní o 6,5 %. Pojistné této země s necelými 3 miliony lidí tvoří nicméně stále bezmála ze ¾ povinné ručení a havarijní pojištění. Propojištěnost jako poměr pojistného k HDP činila loni jen 1 %, což je nejméně na celém Balkáně. Průměrné výdaje na pojištění na hlavu byly loni pouze 42 EUR, a jen méně než desetina těchto investic plynula do životního pojištění. To souvisí s velmi skromnými výdělky Albánců (průměrně 335 EUR měsíčně). V zemi působí jen 9 pojišťoven. Ekonomický vývoj by měl být stabilní i napřesrok. Je odporován nízkými úrokovými sazbami a mírnou inflací.

Černá Hora
Tento stát vykázal loni meziroční růst HDP o 4,4 %. Malá země se 600.000 obyvateli se potýká se stále vysokou nezaměstnaností (loni více než 16 %), již se daří snižovat jen pomalu. Meziroční růst předepsaného pojistného činil jen +2 %, což znamenalo na rozdíl od celého regionu (kromě Rumunska) významně slabší tempo. Rychleji se zvýšilo životní pojistné (+3,4 %), zatímco neživotní posílilo nevýrazně (+1,7 %). Na trhu dominuje pojištění aut, které generuje půlku veškerého pojistného v zemi. Propojištěnost jako poměr pojistného k HDP bylo loni rovněž skromné: 2,1 %. Průměrné roční pojistné na hlavu činilo 131 EUR a putovalo do životních a neživotních odvětví v poměru 1:5. V zemi působí jen 8 pojišťoven. Dluh veřejných financí je stejně jako v Albánii vysoký a činí přes 70 % HDP. Přes oslabení tempa růst HDP se očekává nadále růst investic a spotřeby tažené zesíleným importem do země. Rozvoji pomáhá i zvyšování dostupnosti úvěrů, zejména pro domácnosti.