Ve světě aktuálně kouří 1,3 miliardy lidí a téměř pět milionů kuřáků ročně podlehne následkům své vášně. Zajímavá je korelace mezi ekonomickým statusem země a počtem kuřáků - více než tři čtvrtiny jich žije v zemích s nižším nebo středním HDP; převaha kuřáků je v nízkopříjmových skupinách. Tzv. rozvinuté a vyspělé země naopak sledují klesající trend kouření. V EU například za poslední čtyři roky ubylo dospělých kuřáků o čtyři procenta. Nejvíce se kouří v Řecku (asi 42 %) a na Balkáně, nejméně ve Skandinávii (méně než pětina lidí).

V ČR kouří asi čtvrtina lidí. Bohužel jsme mezi premianty v kouření dětí a mladistvých (odhaduje se, že jich máme v ČR na čtvrt milionu), přičemž možná překvapivě rychleji přibývá mladých dívek s cigaretou. Kouří dokonce 12 % těhotných žen. Jestliže celkem umírá ročně u nás na sto tisíc lidí, 16-18 % z nich na diagnózu spojenou s následky kouření. Pro představu: to je takové množství, jako kdyby vymřel celý Benešov nebo celé Otrokovice. Z celkového počtu úmrtí připadá asi 8.000 na nádorová onemocnění (z toho 5.000 případů jsou rakovina plic), 7.000 na choroby srdce a cév a 2.000 na onemocnění dýchacího ústrojí. Ze statistik vyplývá, že celoživotní kuřák se připraví o patnáct i více let života. Dvě třetiny závislých na nikotinu tak umírají před dovršením 65 let věku.

Umírají u nás i tisíce lidí na následky pasivního kouření. Pracující v kuřáckém prostředí nebo lidé žijící v domácnosti s kuřáky mají dvakrát vyšší riziko infarktu a také podstatně vyšší riziko rakoviny a mrtvice. Platí, že jedna hodina strávená v zakouřeném prostředí vede k tomu, že cévy se vzpamatovávají dalších 24 hodin, aby se dostaly do původní kondice. A to se samozřejmě vztahuje i na děti, kterým doma kouří rodiče. Vliv kouření se projevuje i ve snížení plodnosti nebo ve zvýšené lomivosti kostí. V poslední době se nicméně pozitivně odráží zákaz kouření v restauracích (plošná norma od května 2017, potvrzená včera Parlamentem ČR) a ve většině veřejných prostor. Druhý půlrok 2017 například ukázal, že během něj klesly hospitalizace osob ve věku do 59 let spojené s infarktem a astmatem cca o 13, resp. 11 % (ÚZIS).

Pojišťovny samozřejmě na vstupu do pojištění tento neduh u svých klientů pečlivě sledují. Týká se to hlavně rizika smrti v životním pojištění, a také připojištění závažných onemocnění. UNIQA se snaží podchytit souvislost také v rodinné anamnéze. Dotazuje se na výskyt „kuřáckých“ diagnóz, jako jsou karcinom plic, ischemická choroba srdeční a infarkt, mrtvice nebo astma v přímé příbuzenecké linii ve věku do 60 let. Pokud je zachycen výskyt takových onemocnění u blízkých osob kuřáka, ten musí počítat s příplatkem podle četnosti, případně s výlukou na příslušné choroby. Přirážka se pohybuje v průměru v nízkých desítkách procent.

UNIQA nicméně rovněž zohledňuje průběžně medicínský pokrok v léčení některých onemocnění. Ten lze doložit objektivně klesající úmrtností u některých diagnóz, jako například u srdečního infarktu, astmatu nebo náhlé mozkové příhody. Léčba všech těchto chorob doznala takových výsledků, že se mnozí pacienti, podchytí-li se jejich problém včas, vracejí do života bez omezení. V této souvislosti se například dříve posuzoval i počet vykouřených cigaret denně (a podle toho byl klientovi vyměřen příplatek), nyní se zařazuje už jen do kategorií kuřák / nekuřák / odnaučený kuřák po dobu déle než 1 rok. V minulém roce zavedla UNIQA plošně slevu pro klienty, splňující parametry „štíhlého nekuřáka“ (BMI). Takový zaplatí o 25 % méně na rizika smrti nebo v připojištění velmi závažných chorob.

Samozřejmě problémem je i skutečnost, že pojišťovna musí spoléhat při převzetí klienta do pojištění na jeho poctivost ve zdravotním dotazníku. U mladistvých a dětí se tento neduh nedá navíc systematicky sledovat vůbec. Nicméně dojde-li k pojistné události z připojištění závažných chorob, u níž je souvislost s kouřením pravděpodobná, ověřuje se osobní situace i anamnéza pojištěného zpětně. Ukáže-li se, že vědomě uvedl nepravdivé údaje, může pojišťovna odstoupit od sjednané smlouvy od počátku nebo odmítnout pojistné plnění s tím, že by ji bývala vůbec nesjednala, kdyby znala všechna zdravotní rizika. 

Samozřejmě se nesleduje jako rizikový faktor pouze kouření, ale řada dalších, jako je obezita nebo krevní tlak. Je-li zátěž vícenásobná, přijetí klienta je možné jen za vyšší přirážku nebo s odpovídající výlukou vysoce pravděpodobných diagnóz.