Česky > O nás > Aktuality > UNIQA: Kouření klienta významně ovlivňuje cenu pojištění

UNIQA: Kouření klienta významně ovlivňuje cenu pojištění

31.05.2021

Na poslední květnový den připadá Světový den bez tabáku. Podle odborníků způsobuje kouření cigaret čtrnáct typů rakoviny a desítky dalších onemocnění. Zhoršuje například stav srdce a cév, jejichž onemocnění jsou v Česku nejčastější příčinou úmrtí. V průměru si kuřáci zkracují život nejméně o deset let. Je tedy jasné, že kouření hraje podstatnou roli v životním pojištění.

 

Kuřáci ve světě
Ve světě aktuálně kouří 1,3 miliardy lidí a téměř osm milionů kuřáků ročně podlehne následkům své vášně. Celosvětový růst počtu kuřáků se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) poprvé předloni zastavil, což může přinést zvrat trendu. Ukázalo se tak, že snaha vlád posílit boj s kouřením přináší výsledky. Do roku 2025 by se počet měl podle WHO snížit o 37 milionů lidí.

Zajímavá je korelace mezi ekonomickým statusem země a počtem kuřáků – více než tři čtvrtiny jich žije v zemích s nižším nebo středním HDP; převaha kuřáků je v nízkopříjmových skupinách. Tzv. rozvinuté a vyspělé země naopak sledují klesající trend kouření. V EU například za poslední čtyři roky ubylo dospělých kuřáků o několik procent. Nejvíce se kouří v Řecku (asi 42 %) a na Balkáně, nejméně ve Skandinávii (méně než pětina lidí).

Kuřáci u nás
Česká republika byla loni podle projektu Česko v datech sedmá na světě ve spotřebě cigaret, na každého staršího 15 let jich v průměru připadá přes 2 400 za rok. V roce 2019 kouřilo u nás bezmála 25 % lidí. Denně v ČR kouří 21 % mužů a 15 % žen. Nejvíc kouří senioři. V celé populaci je 54 procent celoživotních nekuřáků naopak pětina lidí kouří denně, asi sedm procent jen příležitostně. Bývalých kuřáků je asi 17 procent Čechů.

V květnu roku 2017 bylo v Česku zakázáno kouření v restauracích a barech nebo na zastávkách MHD. Podle průzkumu Státního zdravotního ústavu z loňska s kouřením od té doby skoncovalo zhruba 7 % mladých mezi 25 a 44 lety. Počet vykouřených cigaret omezila zhruba třetina. Projevilo se to částečně i zlepšeným vývojem zdravotních statistik české populace. A kouření omezila nejnižší věková skupina 15-24 let (podíl kuřáků v roce 2019 byl 23 %). Většina lidí ale své návyky nezměnila.

Jestliže celkem umírá ročně u nás na sto tisíc lidí, 16-18 % z nich na diagnózu spojenou s následky kouření. Pro představu: to je takové množství, jako kdyby vymřel celý Benešov nebo celé Otrokovice. Nejčastější jsou nádorová onemocnění, choroby srdce a cév a dále onemocnění dýchacího ústrojí. Dvě třetiny závislých na nikotinu tak umírají před dovršením 65 let věku.

Umírají ale i tisíce lidí na následky pasivního kouření. Pracující v kuřáckém prostředí nebo lidé žijící v domácnosti s kuřáky mají dvakrát vyšší riziko infarktu a také podstatně vyšší riziko rakoviny a mrtvice. Platí, že jedna hodina strávená v zakouřeném prostředí vede k tomu, že cévy se vzpamatovávají dalších 24 hodin, aby se dostaly do původní kondice. A to se samozřejmě vztahuje i na děti, kterým doma kouří rodiče. Vliv kouření se projevuje i ve snížení plodnosti nebo ve zvýšené lomivosti kostí.

Co na to pojišťovny
Pojišťovny samozřejmě na vstupu do pojištění tento neduh u svých klientů pečlivě sledují. Týká se to hlavně rizika smrti v životním pojištění, a také připojištění závažných onemocnění. UNIQA se snaží podchytit souvislost také v rodinné anamnéze. Dotazuje se na výskyt „kuřáckých“ diagnóz, jako jsou karcinom plic, ischemická choroba srdeční a infarkt, mrtvice nebo astma v přímé příbuzenské linii ve věku do 60 let. Pokud je zachycen výskyt takových onemocnění u blízkých osob kuřáka, ten musí počítat s příplatkem podle četnosti, případně s výlukou na příslušné choroby. Přirážka se pohybuje v průměru v nízkých desítkách procent.

„UNIQA nicméně rovněž zohledňuje průběžně medicínský pokrok v léčení některých onemocnění a dostupnost urgentní lékařské péče. Ty lze doložit objektivně klesající úmrtností u některých diagnóz, jako například u srdečního infarktu nebo náhlé mozkové příhody, a lepšími výsledky rekonvalescence pacientů,“ podotýká Helena Radovanská, ředitelka vývoje produktů UNIQA.

Už před 3 roky zavedla UNIQA plošně slevu pro klienty, splňující parametry „štíhlého nekuřáka“ (podle BMI). Ten zaplatí až o 20 % méně na rizika smrti nebo v připojištění velmi závažných chorob.

Informaci o kouření uvádí klient při sjednání pojištění ve zdravotním dotazníku. Dojde-li k pojistné události z připojištění závažných chorob, u níž je souvislost s kouřením pravděpodobná, ověřuje se osobní situace i anamnéza pojištěného zpětně. Ukáže-li se, že vědomě uvedl nepravdivé údaje ve zdravotním dotazníku, může pojišťovna odstoupit od sjednané smlouvy od počátku nebo odmítnout pojistné plnění s tím, že by ji bývala vůbec nesjednala, kdyby znala všechna zdravotní rizika.

Samozřejmě se nesleduje jako rizikový faktor pouze kouření, ale řada dalších, jako je obezita nebo krevní tlak. Je-li zátěž vícenásobná, přijetí klienta je možné jen za vyšší přirážku nebo s odpovídající výlukou vysoce pravděpodobných diagnóz.

Obezita dalším strašákem
A právě nadváha se aktuálně ukazuje jako šířící se fenomén u klientů životního pojištění. Dá se spekulovat o dvou faktorech: tím aktuálním je déle než rok trvající pandemie se všemi omezeními, kvůli níž se lidé méně hýbou a tloustnou. Roli hraje ale také objektivní skutečnost, že do životního pojištění vstupují lidé ve vyšším věku, tedy zpravidla s vyšší hmotností.

Loni byli noví klienti v životním pojištění UNIQA „tlustší“ než předloni. Dokonce jejich průměrné BMI dosáhlo nejvyšší úrovně za posledních 11 let. Ale zvyšující se hmotnost na vstupu do pojištění je trend. Zatímco tato hodnota se v UNIQA ještě do roku 2014 držela v průměru pod 25, poté už se pravidelně pohybovala nad touto hranicí. A ta je současně předělem mezi normální hmotností a počínající nadváhou. Dá se tedy říct, že klienti UNIQA už úplně zdravou váhu v průměru nemají. Meziroční přírůstek BMI byl navíc loni zatím nejvyšší.

„Kouření je však při uzavírání životního pojištění výrazně horší faktor než nadváha či dokonce obezita. Cigarety zvyšují úmrtnost už v mladším věku až dvojnásobně, zatímco obezita sebere pár let života až starším ročníkům,“ upozorňuje Eva Trajboldová, manažerka produktů pojištění osob UNIQA.