Česky > O nás > Pro média > Newsletter > DOMOV JE TAM, KDE JE MOJE RODINA

DOMOV JE TAM, KDE JE MOJE RODINA

23.11.2022

„Není mi blízké být středem pozornosti,“ tvrdí s pokorou olympijský vítěz ve vodním slalomu Jiří Prskavec (29). Ve své sportovní kariéře už vyhrál téměř všechno. O to víc si váží času stráveného se svojí rodinou, která je pro něho každodenní oporou. Jak dosahuje vytyčených cílů? Ambasador UNIQA nám v rozhovoru prozradil také to, jak plnohodnotně žít, když se ocitnete v kole povinností, a přitom se z toho „nezbláznit“.  

 

Jirko, už nějakou dobu působíte jako ambasador UNIQA pojišťovny. Velmi nás to těší a vážíme si Vaší přízně. Co Vás spojuje s naší značkou?

V prvním řadě stejný věk, protože UNIQA vznikla v roce 1993 a v tomto roce jsem se narodil i já. A za druhé je to naše společná oblíbená modrá barva 😊. Líbí se mi, že UNIQA věří v dlouhodobé seriózní partnerství a toho si vážím nejvíc. Asi nikdy nezapomenu na větu, kterou mi v prvním roce spolupráce řekl generální ředitel UNIQA: „Jirko, i když tu olympiádu nevyhraješ, my ti budeme věřit dlouhodobě.“ Velmi to na mě tehdy zapůsobilo. A když se o něco snažím, chci, aby to bylo stejně tak správné, jako je celkové fungovaní této společnosti.

V čem jste s UNIQA na jedné vlně?  Pocítil jste v některém životním období, že je dobré mít „za zády“ tak silného partnera?

Cítil jsem, že mít za sebou „parťáka“ jako je UNIQA, je velmi důležité. To, že sportovec podává výkony a není žádným způsobem omezovaný značkou, se kterou spolupracuje, přináší velkou podporu.  A právě díky podpoře od svých partnerů, rodiny a známých, se mohu lépe soustředit na sport. Když by na mě vyvíjeli tlak a odrazilo by se to na výkonu, je to to nejhorší, co se může stát. Ze strany UNIQA jsem tlak nikdy necítil a velmi si toho vážím.

Jste jedním z nejznámějších sportovců v Čechách i v zahraničí. Jak vnímáte pozornost veřejnosti a Vašeho okolí, která se s Vašimi úspěchy v reprezentaci stupňuje?

Nevím, jestli jsem jeden z nejznámějších sportovců... Vnímám, že se toho kolem mě děje hodně, a čím víc úspěchů dosahuji, tím je i větší „humbuk“. Nejsem z těch, kteří by si to užívali. Po závodech se vždy těším, až budu mít pár dní volna. Strávím je doma s rodinou a užijeme si svůj klid.  V tomto máme velkou výhodu, protože bydlíme v přírodě, blízko lesa, kde není moc lidí. A co se týká „humbuku“, vždy mě zachraňuje, že mám skvělého manažera, který mi v průběhu roku dokáže naplánovat aktivity tak, abych měl i odpočinkové dny, kdy můžu vypnout mobilní telefon.

Prozraďte nám Váš každodenní rituál péče o zdraví a kondici.

Můj každodenní rituál se skládá z třífázových tréninků, v sobotu je jeden trénink a neděle je volná.  V rámci zdraví se držím třech pilířů. Člověk musí být vyrovnaný v práci a nesmí toho být hodně.  Potom musím mít dost času na rodinu, abych si dokázal vyčistit hlavu. Je pro mě důležité dát si v rodinném kruhu v klidu snídani, oběd i večeři, jít na pěknou procházku, popovídat si o běžných věcech, o tom, jak se měl syn ve školce a co nového se naučil.  Tyto chvíle mě nabíjejí nejvíc. A potom je to zdravá životospráva. Dodržuji svůj jídelníček, ale to neznamená, že někdy nezhřeším... 😊 Když se tohle všechno spojí, člověk je vyrovnaný a šťastný.

Kdy jste se naposledy cítil na vrcholu – sportovně i osobně?

Skutečně spokojený jsem byl, když skončila sezóna. Cítil jsem, že tělo je ještě ve formě, ale zároveň jsem měl čas na syny a na manželku. Celý týden jsem strávil doma a chodil jsem s jedním synem do školky, s druhým jsem si hrál na zahradě a většinu času jsme strávili na houpačce. Měl jsem velkou radost z toho, že si tělo odpočinulo od neustálého tlaku, bylo to velmi příjemné a uvolňující.

Co Vám pomáhá, když se Vám nedaří tak, jak byste chtěl? Jakým způsobem se dokážete vzchopit a dobít baterky?

Důležité je rozlišovat, jestli je to „nedaří se“ ve smyslu, že se má „dařit“. Anebo je to „nedaří se“ proto, že odešla forma, bylo hodně závodů, anebo tělo trpí velkou únavou. Ve chvíli, kdy se nedaří, a mělo se dařit, protože člověk „časoval“ formu na nějaký závod a ten nevyšel, se vždy snažím analyzovat, proč se to stalo. Přihodilo se mi to na letošním mistrovství světa. Trvalo mi dlouho, než jsem to dokázal vyhodnotit. Zpětně si myslím, že to zapříčinila příliš rychlá výměna lodě, přibližně tři týdny před závodem. Loď se mi trošku víc točila, na základě toho jsem udělal první chybu, potom jsem musel riskovat a hned na to přišla druhá. Analýza je velmi důležitá, je třeba si z ní odnést něco do budoucna. A ve výsledku nás však prohry vždy posouvají dál. Neutápět se v nich, ale vzít si z nich poučení!

V čem se odlišujete od jiných sportovců? Co je Vaše nejsilnější deviza?

Nenechám se unášet faktem, že jsem dosáhl úspěchu, a že se mi dařilo. Zaměřuji se na to, co zlepšit. Nesoustředím se na to, jak jezdí moji soupeři, ale na to, jak jezdím já, a jakým způsobem se mohu posouvat dál. Když se některému z mých soupeřů daří na tréninku lépe, nerozhodí mě to, koncentruji se sám na sebe. Snažím se „časovat“ formu na důležité závody. Není mi blízké být středem pozornosti, možná právě proto dokážu omezit vedlejší aktivity a vím, kdy je důležité soustředit se jen na sport a na to, co je v tu chvíli nejdůležitější.

V „roli“ sportovce trávíte hodně času cestováním. Co pro Vás znamená domov a kde vlastně Váš skutečný domov je?  

Ano, jako sportovec trávím hodně času cestováním a domov pro mě znamená, že jsme tam spolu – já, manželka, naše děti a máme zaběhnutý režim. Například při zimní přípravě strávíme měsíc a půl někde v teple a tam to považujeme skoro za „svůj“ domov. Nechováme se jinak, než doma... ale ten pravý, skutečný domov máme v Staré Boleslavi, kde bydlíme, kde máme náš domeček a zahradu a kluci tam mají všechny svoje hračky. Tam to máme nejraději a je to domov, který mám spojený s rodinnými návštěvami a oslavou Vánoc.

Prozradíte nám, jak vypadá ten nejobyčejnější den Jirky Prskavce?

Vzbudí mě manželka anebo starší syn, ale většinou manželka budí mě i syna... 😊. Jdu vyvenčit našeho psa a když se vrátím, syn je už většinou oblečený a vyčistíme si spolu zuby. Společně se nasnídáme, obvykle máme müsli s jogurtem a čaj. Potom vytáhneme kola a jedeme se synem do školky, asi kilometr od našeho domu. Po návratu si dáme s manželkou kávu, potom jdu cvičit, běhat anebo sedám do auta a mířím do Prahy na trénink na vodě. Vracím se kolem poledne na společný oběd a odpoledne znovu vyrážím na trénink na vodu. Odtrénuji a čeká mě ještě další trénink, například posilovna. Mezitím manželka vyzvedne syna ze školky a vracíme se na rodinnou večeři. Vykoupeme syny, pustíme jim jednu pohádku a jdou spát. Večer si ještě s manželkou sedneme a popovídáme si. Myslím, že toho máme oba za celý den „dost“. Takhle bych popsal můj běžný den ...

Za chvíli jsou tu Vánoce. Kde a s kým je strávíte a co plánujete dělat? Jaké tradice „kralují“ ve Vaší rodině?

Vánoce strávím samozřejmě s rodinou, pravděpodobně k nám přijde tchán s tchýní, takže nás bude víc. Co se týká tradic, mám velmi rád rybí polévku, ale to se u mojí manželky nesetkalo s úspěchem, takže si na ni počkám na první nebo druhý svátek vánoční, kdy jdu k babičce. Ale k jídlu máme klasiku: bramborový salát a kapra. Jinak se u nás ještě stále hraje na Ježíška, protože kluci jsou malí a velmi se na Vánoce těší. Myslím si, že u nás jsou Vánoce svátky klidu a velké radosti.  Kluci si mohou přát jeden velký dárek, a když jim ho Ježíšek přinese, jsou to vždy krásné okamžiky, ze kterých potom dlouho žiju...

 

Co nám Jirka v rozhovoru neprozradil

  • Jedna památná věta: „Vítězství na olympijských hrách je mým splněným snem. Byl to nejnáročnější a zároveň nejkrásnější okamžik mojí kariéry, kdy jsem dokázal jet pod velkým tlakem s radostí dítěte a otevřeným srdcem.“
  • Třináct zlomených pádel za dosavadní kariéru.

Největší úspěchy

  • OH TOKIO 2021,K1 – 1. místo                                           
  • ME Praha 2020, K1 – 1. místo 
  • MS SEU 2019, K1 – 1. místo
  • MS RIO 2018, K1 – 2. místo
  • ME Praha 2018, K1 – 3. místo
  • ME Tacen 2017, K1 – 3. místo