Emoční hodnotu domova si lidé uvědomují nejvíce až ve stáří

23.03.2026

Co pro nás znamená domov? Otázka, která má pro každého svůj jedinečný význam, ovšem generační optikou se jeho vnímání výrazně proměňuje. Starší generace spojují bydlení častěji se stabilitou a rodinnou historii, zatímco mladší lidé k němu přistupují praktičtěji a nemají takový problém se stěhovat. Velký průzkum rodin finančního domu UNIQA odhaluje, jak se vztah Čechů k bydlení liší mezi těmito generacemi, a jakou roli v tom hraje příchod dítěte.

 

Pro lidi, kteří si domov budovali dlouhé roky, často i svépomocí, je dům nebo byt víc než majetek. Je spojený s kusem jejich života, rodinnými vzpomínkami a pocitem, že je možné něco hmotného předat dál. „Nejvíce jsou na dům vázaní asi rodiče, přeci jen nemovitost vybudovali, žijí v ní celý život,“ potvrzuje čtyřicetiletá respondentka průzkumu UNIQA.

Silný emoční vztah vede k tomu, že se starší lidé k místu, kde žijí, silně upínají a nejsou ochotní ke změně ani ve chvíli, kdy už je nad jejich síly, ať už finanční nebo ty fyzické. „Starší generace jsou u nás na majetek více fixované. Nedovedou pochopit, že bychom jen tak odešli, nebo že si nemovitost chceme užívat, a ne v ní ‘otročit’,“ uvedla v průzkumu žena ve věku 34 let.

Pro mladé představuje bydlení hlavně finanční závazek

Mladší generace totiž k věci přistupuje více pragmaticky. Nemluví ani tak o domově jako spíš o bydlení a nemovitost vnímá spíše jako funkční nástroj a do znační míry optikou peněz. Těm, kteří na vlastnictví nemovitosti dosáhnou, slouží jako investice nebo praktická cesta k úspoře za nájem. Ti, kteří bydlí v nájmu, jsou pak zvyklí měnit adresu podle toho, co jim jejich finanční situace dovolí.

Výsledkem v obou případech je, že vztah mladých k bydlení je výrazně nezávislejší a přizpůsobivější změnám. „My s partnerem to máme volnější. Nevadilo by nám se přestěhovat jinam, dle možností a světové situace,“ potvrzuje jedna z respondentek. Nejotevřenější vůči stěhování jsou mladí lidé z největších měst a více než polovina (52 %) bezdětných párů.

Když stěhovaví ptáci zahnízdí

S příchodem dětí se vnímání domova dramaticky mění. Zatímco do té doby panuje ochota stěhovat se za prací či lepšími podmínkami (11 % rozhodně ano, 27 % spíše ano), s dětmi tato flexibilita výrazně klesá. Z bydlení se rázem stává domov, místo se stabilním zázemím, bezpečným hnízdem pro výchovu potomků.

Zajímavé je, že to tak zůstane i poté, co děti vyrostou a rodné hnízdo opustí. Mezi tzv. „empty nesters“ (rodiči již dospělých dětí, které s nimi nežijí) si stěhování umí představit jen každý čtvrtý pár (28 %).

„Na datech je dobře vidět, že je domov vázaný na životní situaci. Bez dětí jsou lidé častěji připraveni bydlení měnit. S rodinou zkrátka roste potřeba jistoty, dostupnosti a dlouhodobého zázemí,“ komentuje výsledky průzkumu Lucie Urválková, finanční ředitelka a místopředsedkyně představenstva UNIQA.

Rodina jako bezpečný přístav

Průzkum dokazuje, že domov je centrálním bodem rodinného života. Ačkoliv dvě třetiny českých rodin uvádí, že mají stabilní a jisté bydlení, stále existují zranitelné skupiny. Například 13 % patchworkových rodin v Česku takovéto pevné zázemí postrádá.

„V UNIQA si uvědomujeme, že každá rodina a každý domov má svůj jedinečný příběh a své priority, a právě stabilní zázemí je základem pro jejich pohodu. Proto je pro nás klíčové pomáhat rodinám chránit to, co je pro ně nejcennější. Věříme, že kvalitní pojištění domácnosti je důležitým pilířem pro udržení stability a klidu každé rodiny, bez ohledu na to, jak vnímají svůj domov a jaké plány s ním mají,“ dodává Lucie Urválková.

Také proto nabízí UNIQA v rámci pojištění nemovitosti a domácnosti něco navíc, resp. balíček EXTRA. Zahrnuje například pojištění odpovědnosti pro celou rodinu, které kryje škody až do 50 milionů korun. Zajímavostí je i připojištění Kyber & IT asistence, které pomůže při útocích v rámci elektronických plateb nebo při zneužití osobních údajů například k podvodnému získání půjčky.