Jak to vidí mladí: Proč se cítí v rodině nevyslyšeni?

22.01.2026

Představu o tom, jak má fungovat rodina, si většina z nás nese z dětství. Velký průzkum UNIQA a agentury NMS o pocitu bezpečí v rodinách však ukazuje, že právě mladí lidé dnes v rodinném prostředí často narážejí na vážné problémy. Mnozí z nich postrádají podporu nejbližších, mají pocit, že nezvládají svou roli v rodině, chybí jim projevy lásky i vědomí, že jsou doma skutečně vyslyšeni.

Podle psycholožky Kornélie Ďuríkové ze slovenské neziskové organizace Liga za duševné zdravie mohou mít tyto pocity kořeny už v rodinných vzorcích předchozích generací.

 

Rodinné vzorce se dědí, ale dají se měnit

 „Rodina je nejzásadnějším faktorem, který ovlivňuje budoucnost mladého člověka. Má zásadní vliv na to, jak jednou bude vypadat jeho vlastní rodina,“ říká psycholožka. Vysvětluje, že pokud mladí lidé přijímají hodnoty a chování svých rodičů, často tyto vzorce přebírají i do dospělosti. Naopak negativní zkušenosti – například časté hádky nebo násilí – podle ní mohou vést k rozhodnutí dělat věci jinak.

Změna však není snadná. „Vzorce chování zažité v dětství jsou velmi silné a změna není snadná. Proto se může stát, že traumata ze špatně fungující rodiny se přenášejí z generace na generaci,“ upozorňuje Ďuríková.

Zároveň ale dodává, že z tohoto kruhu lze vystoupit. „Mladí lidé nežijí v bublině, vidí, jak se žije v jiných rodinách u jejich kamarádů, porovnávají rodinný život doma a jinde. Mohou mít například partnera, který jim ukáže jiný způsob fungování rodiny. Ovlivňuje je i online svět, který jim také nabízí různé obrazy rodinných vztahů – to všechno později působí na to, jakou rodinu vytvoří oni sami.“

Vyslyšení jako základ bezpečí

„Pocit vyslyšení je klíčový a v rodině by měl být tím nejdůležitějším. Vyslyšení totiž přímo vytváří pocit jistoty a důvěry. Vyslyšení v rodině znamená přijetí. Dělá z ní bezpečné místo, kam se mohu uchýlit v jakékoli situaci, kde nejsem odsuzován, kde jsou lidé, kterým na mně záleží,“ vysvětluje Ďuríková. Zkušenosti z projektu Ligy za duševné zdravie s názvem Pohodomer, který sleduje duševní prožívání dětí ve školách, potvrzují, že mnoho dětí se cítí dlouhodobě nevyslyšeno.

Vyslyšení podle ní znamená přijetí. Vytváří z rodiny bezpečné místo, kam se lze uchýlit v jakékoli situaci – bez odsuzování, s pocitem jistoty, že na mně druhým záleží.

Mladí lidé podle průzkum UNIQA zároveň často cítí, že nenaplňují představy o své roli v rodině a nezvládají ji podle svých představ. Podle psycholožky za tím stojí neustálé porovnávání – nejen s okolím, ale i na sociálních sítích.

„Vliv na to mají i sociální sítě – nejsem dost hezká, nejezdím na dost dovolených, nemám dost peněz… a tento pocit se může přenášet i do oblasti rodinných vztahů – nejsem dost dobrá dcera či syn, nejsem dobrý sourozenec… Tím, že se mladí lidé neustále porovnávají, vytvářejí na sebe velký tlak, ačkoli to tak nemusí vypadat, jsou na sebe velmi nároční ve všem. A společnost na ně vytváří také tlak, protože se porovnáváme všichni, a oni dvojnásobně,“ říká Ďuríková.

Napjatá atmosféra dom

Podle průzkumu UNIQA 26 % mladých lidí doma vnímá hádky a napjatou atmosféru. To je skoro dvakrát častěji, než generace jejich rodičů – když je doma dusno, mladí si toho všimnou spíš. Hádky se také nadstandardně často objevují až ve čtvrtině neúplných, ale i vícegeneračních rodin.

„Dnešní mladí lidé jsou citlivější než předchozí generace. Jejich vnímavost a citlivost ale vůbec není špatná, neznamená to, že se hned zhroutí. Je to něco, na čem se dá stavět. Umí se ozvat, řeknou, co se jim líbí či nelíbí. A jsou i citlivější na mezilidské vztahy. Více tedy vnímají i hádky a názorové rozdíly v rodinách a řeknou to. A dospělí to mohou vnímat jako drzost či aroganci. Oni ale jen pojmenovávají něco, co se jim nelíbí a na co jsou citliví,“ vysvětluje psycholožka a dodává: „Pokud pocházejí z rodin, které se často hádají a kde nenacházejí klidné, bezpečné místo, musejí hledat pomoc kolem sebe – v lidech mimo rodinu, kteří budou kráčet po jejich boku tak, aby se necítili osamoceni.“

Pokud mladí lidé vyrůstají v prostředí plném konfliktů a nemají doma pocit bezpečí, musejí hledat oporu jinde – u lidí mimo rodinu, kteří jim nabídnou stabilitu a pochopení.

Nejčastějším zdrojem napětí v rodinách jsou peníze a s tím spojená finanční nejistota. Průzkum UNIQA také ukazuje, že až čtvrtina českých rodin nemá finanční rezervu.

„Z vlastní zkušenosti víme, že i malé kroky ve správě nebo zabezpečení majetku mohou výrazně zlepšit pocit bezpečí v rodině. Stejně jako varování před povodněmi mohou pomoci zachránit životy, finanční prevence pomáhá předcházet hádkám, stresu a nejistotě. Rodinám chceme pomoci nejen pojištěním, ale také nástroji, které jim umožní plánovat, investovat a tím i klidněji a lépe žít,“ říká Lucie Urválková, místopředsedkyně představenstva a finanční ředitelka UNIQA.