Když se rodina promění v pečovatele: Češi se obávají, že se nebudou mít o koho opřít

Každý čtvrtý Čech má v rodině někoho, kdo je odkázán na pomoc druhých. Většina z nás přitom spoléhá na to, že pokud jednou ztratíme soběstačnost, rodina se o nás postará. Realita je ale často jiná – péče o nemohoucí příbuzné bývá psychicky i finančně vyčerpávající a často zatěžuje nejen rodinný rozpočet, ale i vztahy. I proto existuje řešení, které může rodinám pomoci. Podle nejnovějšího průzkumu České asociace pojišťoven (ČAP) se až 72 % Čechů obává, že ve stáří nebudou schopni postarat se sami o sebe. Jde o nejvýznamnější vnímané riziko, které předběhlo i obavy o kvalitu zdravotní péče či vážnou dopravní nehodu.

Co byste dělali, kdyby váš rodič, partner nebo dítě ze dne na den ztratili schopnost postarat se o sebe? Zvládli byste takovou péči? Kolik by vás to stálo – a unesli byste ji psychicky i časově? Právě tyto otázky podle průzkumu finančního domu UNIQA a výzkumné agentury NMS nejvíce narušují pocit bezpečí českých rodin.

Průzkum dále uvádí, že 26 % Čechů má v širší rodině někoho odkázaného na péči a 8 % rodin se stará o nemohoucího člena přímo doma. Nejčastějšími příčinami jsou komplikace cukrovky, poruchy krevního tlaku, cévní mozkové příhody, duševní onemocnění či úrazy – a netýká se to jen seniorů. Až každý pátý pečovatel musel kvůli tomu omezit nebo přerušit svou kariéru. Nejčastěji tuto oběť přináší generace žen ve středním věku.

„Péče, zejména o starší generaci, je finančně i emocionálně velmi náročná,“ vysvětluje psycholožka Kornélia Ďuríková ze slovenské Ligy za duševné zdravie. „Nejvíce zasahuje ženy, které se starají o své rodiče i děti. To může být na hranici únosnosti a výrazně ovlivnit jejich duševní i fyzické zdraví.“

Očekávání versus realita

Z průzkumu UNIQA vyplynul i zajímavý mezigenerační rozpor: až 79 % Čechů věří, že se o ně jejich blízcí ve stáří postarají, ale pouze 69 % je připraveno udělat totéž pro své rodiče. Důvodem je nedostatek sil, času, financí a dostupných služeb.

V menších městech a na vesnicích tuto péči častěji sami očekáváme a zároveň jsme ji i častěji ochotni sami nabídnout. Stejně tak obě čísla jsou vyšší v rodinách, kde spolu bydlí více generací pohromadě a vzájemná pomoc je tak běžnější.

„Momentálně důchod nijak neřešíme. Mám v plánu nějaké to pojištění. A až to přijde, věřím, že mi děti a družka budou oporou,” vysvětluje v průzkumu padesátiletý muž.

„Upřímně, neplánuji se o naše starat. Nejsem na to psychicky vybavený, a hlavně je to náročné i fyzicky a hlavně finančně. Takže taková ta představa, že děti si vezmou volno v práci a budou se starat o své milující rodiče, u nás fakt platit nebude,” říká třiceti pětiletý muž.

A právě zde se ukazuje slabé místo systému. Až 93 % lidí by v případě vážné nemoci či úrazu upřednostnilo domácí péči, ale většina rodin netuší, jak by ji zaplatila. Domácí ošetřovatel stojí až 1 000 Kč za hodinu, denní stacionář přibližně 15 000 Kč měsíčně, dům s pečovatelskou službou i třikrát více. Tyto částky mohou rodinný rozpočet skutečně výrazně zatížit. Situace je ještě horší, pokud se stane závislým na dlouhodobé péči vydělávající člen rodiny.

Nové řešení: pojištění snížené soběstačnosti

„Pokud se vás to týká, ovlivní to život celé rodiny,“ říká Rastislav Havran, generální ředitel UNIQA pro Česko a Slovensko. „Mnozí kvůli tomu obětují kariéru, protože když přijde vážná nemoc nebo úraz, až 93 % lidí si přeje zůstat doma – ne v pečovatelském zařízení. Pro rodiny je to obrovská psychická i finanční zátěž, kterou často nesou na bedrech především ženy. Jsem rád, že jsme tuto výzvu nenechali bez reakce a přinesli pojištění snížené soběstačnosti v rámci našeho životního pojištění. Pokud lidé v našem průzkumu označili obavy z neschopnosti postarat se o blízké za zásadní ohrožení rodinného bezpečí, je důležité vědět, že my mámě řešení – doživotní renta při dlouhodobé péči, která může rodině finančně ulevit.“

Jde o jedinečné krytí, které v případě dlouhodobé odkázanosti na péči druhé osoby vyplácí doživotní rentu – bez čekací doby, a to už od třetího stupně závislosti. Hlavní výhody pojištění snížené soběstačnosti:

• Bez čekací doby.
• Kryjeme všechny sporty včetně rizikových na „hobby“ úrovni.
• Dospělý – plníme od III. stupně závislosti.
  • Kryjeme psychické diagnózy bez omezení.
  • Pojistné plnění formou doživotní roční renty. Trvání snížené soběstačnosti se dokládá pouze prvních 5 let.
  • Zvýhodněná sazba pojistného pro nekuřáky s optimálním BMI.
  • Pojistné je daňově uznatelné (i v rizikové variantě produktu).
• Dítě – plníme již od II. stupně závislosti.
  • Pojistné plnění formou jednorázové výplaty.

Pojištění dlouhodobé péče jako klíč k ochraně rodiny

„Pojištění je na trhu zatím krátce, proto je přirozené, že zatím nevzbuzuje masový zájem. Věřím však, že se to brzy změní. Česko čelí demografickým změnám – populace stárne, rodiny se proměňují a potřeba zajistit blízké v případě neočekávaných událostí bude stále naléhavější. Chránit to nejcennější – svou rodinu – by mělo být samozřejmostí, nikoli výjimkou. Jsem přesvědčen, že právě takové produkty budou stále více rezonovat ve společnosti, která si cení bezpečí, stability a mezigenerační solidarity,“ uvedl generální ředitel UNIQA Rastislav Havran.

Populace Česka stárne a přibývá lidí, kteří budou v budoucnu potřebovat péči. Zároveň bude méně těch, kteří se o ně dokážou postarat. Proto je podle odborníků důležité myslet na riziko snížené soběstačnosti stejně jako na úraz či úmrtí.

Pojištění dlouhodobé péče tak může být jedním z řešení, jak se připravit na situaci, kterou si nikdo nepřeje. Stačí infarkt, úraz nebo mozková příhoda – a rodina se ze dne na den ocitne v situaci, kterou finančně ani organizačně nezvládne. Pojištění pomáhá překlenout toto těžké období – přináší stabilní příjem a dává rodině možnost zajistit péči, kterou si odkázaný člověk zaslouží.