Přání dožít doma lze splnit díky mobilním hospicům

27.03.2026

Nevyléčitelně nemocní a lidé, kteří jsou na konci své cesty, si často přejí dožít doma mezi svými blízkými. Odbornou pomoc i lidskou podporu pacientům a jejich rodinám v takových situacích nabízejí mobilní hospice. Klíčovou roli pro hladký přechod z nemocnice do péče domácího hospice hrají konziliární paliativní týmy (KPT). Konference Dvě cesty, jeden cíl nabídla prostor pro dialog mezi mobilními hospici a KPT o tom, jak společně zajistit pro pacienta a jeho rodinu péči na konci života tak, jak si to přeje. Konference představila výsledky průzkumu mezi KPT a ukázala, jak důležitá je komunikace a koordinace všech zdravotníků a rodiny k tomu, aby pacient mohl svůj život dožít co nejkvalitněji.

 

Střední délka života se prodlužuje, lidé umírají později a tím populace stárne. Zároveň to ale znamená, že společnost stárne a narůstá počet těch, kteří se o sebe nemohou sami postarat. „V tomto desetiletí podle statistických predikcí naroste o více než 60 % počet geriatrických pacientů ve věku 75 let a více, u nichž je vysoké riziko ztráty soběstačnosti,“ uvedl na konferenci Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Podle něj do roku 2035 dojde k nejvýraznějšímu nárůstu počtu obyvatel ve věku nad 80 let. To jenom posiluje nutnost spolupráce mezi zdravotními a sociálními službami.

Povědomí o paliativní péči roste, často ale přichází pozdě

Konferenci, kterou organizovalo Fórum mobilních hospiců za přispění Nadačního fondu UNIQA, předcházel kvantitativní a kvalitativní výzkum Centra paliativní péče (CPP) zaměřený na spolupráci nemocnic a domácích hospiců.

Konziliární paliativní týmy (KPT) jsou multidisciplinární týmy odborníků (lékař, sestra, sociální pracovník, psycholog a duchovní), kteří pomáhají nevyléčitelně nemocným pacientům. Velikost těchto týmů se napříč nemocnicemi liší, někde tyto týmy dokonce nejsou k dispozici vůbec. Podle průzkumu CPP zhruba polovina respondentů z řad pracovníků KPT nepovažuje svůj tým za dostatečně velký a úvazky jednotlivých odborností za dostatečné. Za chybějícími kapacitami přitom nejčastěji vidí nízkou finanční atraktivitu oboru a nedostatečné pochopení role a přínosu KPT pro pacienty i nemocnici.

Z výzkumných dat vyplývá, že nejméně spolupracují s KPT chirurgické obory, naopak interní obory bývají k paliativním konziliím otevřenější. Nemocnicím často chybí nastavená kritéria a metodické pokyny pro spolupráci KPT a nemocničních oddělení. Zároveň 60 % respondentů nemá pocit, že by služby KPT byly dostupné všem pacientům/kám, kteří by je potřebovali.

„Náš výzkum ukazuje, že paliativní konzilium je často svoláváno pozdě. S dřívějším zapojením do péče o pacienty významně souvisí přítomnost koordinátorů paliativní péče, povědomí o činnosti týmů a jejich postavení,“ prozradil David Peřan, ředitel Centra paliativní péče a dodal, že z dat kolegů z Fakultní Thomayerovy nemocnice vyplývá, že včas indikované konzilium paliativní péče ušetří ve velké fakultní nemocnici v průměru 13.000 Kč.

Celkem 63 % respondentů průzkumu z řad paliativních týmů nepovažuje načasování paliativní péče ve své nemocnici za adekvátní a téměř dvě třetiny uvádějí, že se často setkávají se situací, kdy byl tým přizván pozdě.

„Naši pacienti i jejich blízcí často reflektovali, že si o hospicovou službu měli požádat dříve. Tam, kde v nemocnici dobře funguje konziliární paliativní tým, se tato situace velmi zlepšila – pacienti i jejich rodiny lépe rozumí situaci a potřebnou podporu dostávají dříve. A díky tomu je pro ně péče doma snazší,” řekla Monika Marková, předsedkyně Fóra mobilních hospiců a ředitelka Hospice sv. Štěpána.

Komplexní péče v domácím prostředí

Mobilní hospice poskytují zdravotní, psychologickou a duchovní péči lidem v závěru života v jejich domácím prostředí. Díky tomu mohou zůstat v kruhu blízkých a prožít poslední chvíle důstojně. Podmínkou přijetí do péče hospice je, aby se o nemocného nepřetržitě staral někdo z blízkých, přičemž se mohou střídat. Hlavní výhodou je, že multidisciplinární tým dochází za pacientem domů. Získává tak lékařský dohled a veškerou zdravotní péči. Součástí podpory není jen léčba a tlumení bolesti či dalších obtíží, ale také psychosociální a duchovní podpora pro nemocného i jeho rodinu. Tým hospice tvoří lékař, všeobecná sestra, sociální pracovník, psycholog a duchovní, některé hospice využívají i dobrovolníky. Výhodou je možnost půjčit si vybavení jako jsou polohovací postele, kyslíkové přístroje a další pomůcky.

Hospicová péče je částečně hrazena ze zdravotního pojištění, na provoz hospiců přispívají i dárci, v některých hospicích se pacienti podílejí na úhradě služeb. S financováním hospicové péče může pomoci také pojištění snížené soběstačnosti.

Češi věří, že se o ně rodina ve stáří postará

Podle Velkého průzkumu rodin UNIQA má příbuzného odkázaného na péči čtvrtina Čechů a 8 % rodin o svého blízkého pečuje přímo u sebe doma. Těmi, kdo se starají jsou ze 2/3 ženy a třetinu pečujících představují muži. Na mezigenerační péči se spoléhá hlavně v rodinách, které spolu bydlí. Téměř 4 z 5 Čechů (79 %) věří, že se o ně rodina ve stáří postará a 69 % lidí tvrdí, že jsou připraveni se postarat o své rodiče, až budou staří.

„O blízké pečujeme v rodinách především proto, že si to sami přejí. Zároveň ale víme, že taková péče je velmi náročná – časově, psychicky i finančně – a ve většině případů stojí na neformálních pečujících, nejčastěji ženách. S tím, jak se společnost proměňuje a stárne, bude těchto situací rychle přibývat a péče o blízké se stane zkušeností, kterou projde velká část rodin. Právě proto považujeme za důležité toto téma otevírat, přinášet srozumitelné informace a pomáhat lidem se v něm lépe orientovat,“ shrnula výsledky průzkumu Katarína Strýčková, CSR & Sustainability Expert UNIQA.

Nadační fond UNIQA se dlouhodobě věnuje tématům, která souvisejí s fungováním rodiny v náročných životních situacích. Oblast péče v závěru života vnímá jako jednu z klíčových výzev, kterou bude česká společnost v následujících letech stále intenzivněji řešit – i v souvislosti s demografickým vývojem a stárnutím populace. Současně jde o oblast, která má výrazný dopad i na duševní zdraví pečujících i jejich blízkých, a proto ji vnímá v širším kontextu podpory rodin.

Fond proto podporuje především osvětu a otevřenou veřejnou debatu o této oblasti. V roce 2025 se například připojil k osvětové kampani Fóra mobilních hospiců Dožít doma a ve spolupráci s Cestou domů také podpořil vznik praktické brožury Pečujeme v závěru života i webového portálu umirani.cz (spuštěn bude do 30. 3.). Přinese ověřené a srozumitelné informace pro pacienty, jejich blízké i pečující.