Přestaňme posílat maily a obědvat zároveň. Tělo i hlava nám poděkují

11.02.2026

Možná se i vám stalo, že jste si jen odskočili do kantýny pro jídlo a snědli ho v kanceláři u počítače při odpovídání na pracovní e-maily. Tlak, který s sebou nese začátek roku, v práci zažíváme zřejmě všichni. Pokud si ale dlouhodobě nenajdeme čas na klidné jídlo, zaděláváme si na větší problém než jen nepříjemný pocit v žaludku.

 

Lékaři i odborníci na výživu mají jasno v tom, co se děje v našem těle i hlavě, když jíme z plastového obalu u zapnutého monitoru a současně řešíme pracovní hovory a úkoly.

„Naše tělo je totiž v tu chvíli v režimu ‚bojuj nebo uteč.‘ Stres zapíná sympatický nervový systém. Ten říká tělu: ‚Není čas trávit, řešíme problém!‘ Trávení se zpomaluje, žaludek produkuje méně trávicích šťáv a střeva se pohybují méně koordinovaně. Výsledkem je nadýmání, tíha, pálení žáhy, bolesti břicha. Kromě toho jíme nevědomě, tedy bez signálů těla, a můžeme sníst mnohem víc, než tělo potřebuje,“ upozorňuje internistka MUDr. Adriana Šimková.

Podle lékařky navíc při práci u obrazovky jíme rychleji, méně koušeme a snadno přehlížíme signály sytosti. „Do žaludku se dostávají velké kusy jídla, bez přípravy pomocí slin. Střeva se pak při trávení více namáhají. Kromě toho stres mění komunikaci mezi střevem a mozkem. Mozek a střeva jsou propojeny bloudivým nervem. Stres tedy způsobuje větší citlivost střev, křeče a může vést k průjmu nebo zácpě. Proto má mnoho lidí ve stresu ‚žaludek na vodě‘ nebo potřebu jít rychle na WC,“ vysvětluje lékařka. Jezení při práci tak může vést k podráždění žaludku, rozvoji syndromu dráždivého tračníku a ke zhoršenému vstřebávání živin, což se dlouhodobě projevuje únavou a vyčerpáním.

Rozhovor při jídle pomáhá odbourat stres

Co naopak můžeme získat, když se i během hektického pracovního dne najíme v klidu a ideálně ve společnosti kolegů? Podle průzkumu UNIQA členové rodin, které spolu pravidelně jedí, uvádějí, že se díky tomu cítí bezpečněji. Podobně funguje společné stolování i v pracovním prostředí, říká psycholog Michal Bača z Ligy za duševní zdravie. Příjemný rozhovor u jídla totiž podle něj dokáže výrazně snížit pracovní stres.

„I v práci během dne hledáme místo, kde se můžeme na chvíli uvolnit. Najíst se v klidu, odpočinout si. Právě k tomu slouží společné stolování. Potřebujeme totiž jíst se zapnutým parasympatickým nervovým systémem, ne naopak. Pokud jsme při jídle ve stresu, je to záruka nechutenství, špatného trávení a po delší době se mohou přidat i vážnější problémy, například žaludeční vředy. To je vzkaz pro všechny, kteří jedí u počítače u pracovního stolu nebo s mobilem u ucha. Právě tehdy, když jsme vystresovaní, bychom si měli najít čas, abychom se najedli s lidmi, se kterými je nám příjemně. Pokud jsme ve stresu, je náročné regulovat své emoce sami – rozhovor s jinými lidmi nám to může usnadnit,“ vysvětluje Michal Bača.

Podle něj je pro pocit pohody po jídle důležitá blízkost lidí, kteří nám rozumějí, naslouchají nám a přijímají nás. Pokud bychom však měli jíst v přítomnosti kolegy, který nás stresuje ještě víc, je lepší dát přednost klidnému jídlu o samotě.

„Proti stresu není nic lepšího než najít si chvilku a sednout si spolu k jídlu. Pocit bezpečí totiž získáváme tehdy, když jsme přijímáni. Pokud si ale sedáme ke stolu s někým, kdo nás chce kritizovat nebo hodnotit, znovu se dostáváme do stresové reakce. Máme-li si tedy například v práci sednout v jídelně k někomu, s kým bychom se měli cítit špatně, raději zvolíme samotu. To asi každý z nás zná a má to svůj biologický základ,“ vysvětluje psycholog.

Buďme u stolu přítomní – doma i v práci

Firmy, které chtějí vytvářet tvořivé a bezpečné pracovní prostředí, často investují do společných snídaní či obědů pro jednotlivce i celé týmy. Společné stolování totiž posiluje vztahy a rozhovory u jídla často přinášejí nové nápady nebo pomáhají řešit složité situace.

„Běžně spolu jedí kolegové, pracovní týmy si dělají společné obědy či snídaně a velmi to utužuje vztahy. Často se tam bez stresu a konfliktů vyřeší i vážnější problémy. Jídlo to celé usnadňuje,“ tvrdí Michal Bača.

Podle ředitelky oddělení People UNIQA Andrey Skyvové má to, jak se lidé cítí během pracovního dne, velký vliv na naše zdraví, energii a v konečném důsledku i na náš výkon. „I proto se snažíme vytvářet prostředí, ve kterém má oběd své místo. V interní dohodě máme zakotveno, že během obědového času se neplánují žádné meetingy, máme kantýnu, vyhrazený čas na oběd a podporujeme i společné zdravé snídaně. Zaměstnance zároveň povzbuzujeme, aby si během oběda dopřáli skutečnou pauzu. Bez mailů a bez telefonátů. Je to chvíle na nadechnutí, rozhovor s kolegy a návrat k práci s čistší hlavou. Věříme, že právě takové malé, každodenní momenty dělají velký rozdíl v tom, jak se v práci cítíme.“

Co tedy znamená „být přítomný“ při společném stolování? „Má to dvě roviny. První je být přítomný u jídla – měli bychom ho vnímat všemi smysly: jeho chuť, texturu na jazyku, vůni. Tehdy se nám dobře tráví a z jídla si odnášíme živiny, které potřebujeme. Je známo, že přibližně 20 minut trvá, než se ze žaludku do mozku dostane informace, že jsme sytí. To znamená, že pokud dovolíme vědomé, pomalé jedení, pocit nasycení přijde a sníme tolik, kolik potřebujeme. Druhou rovinou je být přítomný s ostatními lidmi. Naslouchat, vnímat, ověřovat si, zda si dobře rozumíme, a poskytovat si to navzájem. Být si opravdu nablízku,“ dodává Michal Bača.