Pojištění nemovitosti a domácnosti

Pojištění nemovitosti není ze zákona povinné. Povinnost může vzniknout například při financování bydlení úvěrem, protože banka obvykle požaduje pojištění zastavené nemovitosti. Při hypotéce tak bývá jednou z podmínek úvěrové smlouvy.

Pojištění se zpravidla nevztahuje na budovy, které jsou ve špatném stavu nebo se o ně dlouhodobě nikdo nestará. Jedná se například o nemovitosti, které jsou výrazně opotřebované, neudržované nebo již poškozené, například mají narušenou statiku nebo vlhké stěny. Pojištění se také obvykle nevztahuje na budovy, které jsou více než 12 měsíců opuštěné.
Krytí nelze poskytnout ani objektům, které nejsou pevně spojeny se zemí, tedy nemají pevné základy. Patří sem například maringotky, obytné vozy či přenosné chatky. Rovněž se pojištění zpravidla netýká fóliovníků ani staveb umístěných na vodních tocích.

Výluky se mohou týkat i vedlejších staveb, pokud nemáte současně pojištěnou hlavní budovu, přičemž výjimkou bývá garáž. Pojištění se obvykle nevztahuje ani na domácnosti v budovách ve výstavbě a na objekty, které se z více než 50 % využívají k podnikání nebo slouží k rizikové činnosti, například dřevovýrobu či autoservis.

K pojištění nemovitosti obvykle stačí základní údaje o nemovitosti, například její typ, adresa, velikost nebo hodnota. Při sjednání pojištění může pojišťovna požadovat také informace o způsobu využití nemovitosti a o zvoleném rozsahu pojistného krytí.

Celková cena pojištění nemovitosti závisí především na zvoleném rozsahu krytí, hodnotě nemovitosti a slevách, které se na smlouvu uplatní.

Pokud si zvolíte doplňková připojištění nebo vyšší balíček krytí, může se výsledná cena pojištění nemovitosti změnit. Na konečnou cenu mají vliv také obchodní a věrnostní slevy.

Pojištění nemovitosti může krýt škody způsobené povodní i záplavou. Povodní se rozumí zaplavení místa pojištění vodou, která vystoupila z břehů vodního toku nebo vodního díla například v důsledku silného deště či tání sněhu. Záplava vzniká tehdy, když se na povrchu hromadí voda z intenzivních srážek a nemá dostatečný odtok.

Pojištění nemovitosti v povodňové nebo záplavové oblasti ale může mít určitá omezení. Pojištění se například nevztahuje na škody v nejrizikovějších záplavových územích, kde se povodeň statisticky opakuje přibližně jednou za 10 let. Uplatňuje se také čekací doba 10 dnů od sjednání pojištění a krytí se nevztahuje na škody způsobené pronikáním nebo zvýšením hladiny podzemní vody.

Vzniklou škodu je třeba nahlásit co nejdříve, ideálně přes online formulář. Před nahlášením je dobré učinit základní kroky, aby se škoda dále nezvětšovala, a pokud situace vyžaduje zásah, přivolat policii nebo hasiče.Zároveň doporučujeme ponechat zbytky poškozených věcí pro potřeby obhlídky. Pokud musíte provést okamžité opravy z bezpečnostních důvodů, před jejich realizací stav důkladně zdokumentujte a nafoťte.

Pokud pojistník nezaplatí pojistné ani v dodatečné lhůtě stanovené pojišťovnou, pojištění nemovitosti může zaniknout.

Pojištění zaniká také v případě, kdy stavba jako předmět pojištění nemovitosti přestane existovat, například v důsledku demolice nebo úplného zničení. V takové situaci již není co pojistit, a smlouva proto končí.

Škody způsobené válečnými událostmi nejsou standardně kryty. Pojištění nemovitosti se vztahuje především na běžná rizika, jako jsou živelní události, požár nebo další škody vzniklé v běžném občanském životě.

Ano, vedlejší stavby na stejném pozemku jsou součástí krytí. Nejsou-li ve smlouvě výslovně uvedeny, pojišťují se automaticky přes procentuální limit z pojistné částky hlavní stavby, přičemž v balíčcích MINI a PLUS je to 10 % a v balíku EXTRA až 25 %. 

Pokud máte hodnotnější vedlejší stavby, například bazén, oplocení, altán nebo samostatnou garáž, můžete je pojistit i na konkrétní sjednanou pojistnou částku jako vyjmenované vedlejší stavby.

Pojištění lze ukončit v souladu s pojistnými podmínkami a pojistnou smlouvou, například výpovědí ke konci pojistného období nebo v zákonem stanovených případech. Podrobnosti jsou uvedeny v pojistných podmínkách.