Od evropského premianta k propadu: proč se česká porodnost během čtyř let zřítila a co to do budoucna znamená?
01.07.2026
01.07.2026
Ještě na začátku dekády patřilo Česko mezi evropské premianty v porodnosti. O pár let později čelí historickému propadu. Počet narozených dětí v roce 2025 klesl na nejnižší úroveň od 18. století a průměrný počet dětí na jednu ženu se propadl o více než půl dítěte. Kombinace geopolitických šoků, drahých energií a ekonomické nejistoty zásadně mění rodinné plány.

Na přelomu let 2020 a 2021 bylo Česko v evropském kontextu výjimkou. Úhrnná plodnost – tedy průměrný počet dětí na jednu ženu – tehdy dosáhla 1,83 dítěte, což byla nejvyšší hodnota od začátku 90. let a jedna z nejvyšších v Evropě. Česko bylo dokonce často zmiňováno jako příklad země, která dokázala zvrátit propad z konce 90. let, kdy úhrnná plodnost klesla až na 1,13.
Střih. Píše se rok 2026 a úhrnná plodnost se propadla na 1,28 v roce 2025. K tomu si přidejte, že aktuálně rodí populačně slabé ročníky z 90. let a počátku tisíciletí. Výsledek? Počet narozených dětí spadl na 77,6 tisíce, nejméně od roku 1785. Oproti roku 2021 jde o propad zhruba o třetinu. Pokles trvá už čtvrtým rokem v řadě a zasáhl všechny regiony i věkové skupiny žen. Nejde o cyklický výkyv, ale strukturální obrat v reprodukčním chování.
Bezpečnostní situace v Evropě se výrazně zhoršila. Pár set kilometrů od nás probíhá největší válečný konflikt od druhé světové války. Výzkumy ukazují, že právě nová geopolitická rizika přispěla k odkládání rodičovství. I podle našeho Velkého průzkumu rodin UNIQA se 60 % respondentů bojí, do jakého světa by děti přivedli.
V roce 2021 začala energetická krize, která dále eskalovala v roce 2022, kdy Rusko téměř přestalo dodávat plyn do Evropy. Došlo ke skokovému zvýšení inflace. V roce 2022 inflace atakovala 20 %, což vedlo k propadu reálných mezd. Také došlo ke zvýšení úrokových sazeb a zdražení hypoték, což učinilo bydlení, které bylo obtížně dostupné již v roce 2021, ještě nedostupnější. Tyto faktory zásadně zvýšily náklady na bydlení (a jeho dostupnost) i na výchovu dětí. Ekonomické faktory jsou pak zásadní zejména u druhého dítěte. Proto nyní vidíme hodnoty úhrnné plodnosti jen lehce nad 1, hluboko pod hranicí pro přirozenou reprodukci, která je 2,1.
Dlouhodobě se jedná o zásadní problém. Za dvacet let bude chybět ekonomice pracovní síla, které není nazbyt již teď. V ekonomice se budou dít podobné negativní procesy, které se v ní děly, když z trhu práce odešla silná poválečná generace (baby boomers), která nebyla zcela nahrazena generací narozenou v 90. letech. Mezi léty 2015 až 2021 se populace ve věku 15–64 „smrskla“ z téměř 7 milionů na 6,65 mil. Od roku 2022 však počet obyvatel v produktivním věku opět roste zejména díky imigraci z Ukrajiny. Výsledkem byl napjatý trh práce, nedostatek pracovních sil, zhoršení veřejných služeb, tlak na důchodový systém a stimul pro migraci. Obdobné, ještě horší problémy, lze očekávat v budoucnu. Navíc nezapomínejme, že již v příští dekádě začne pozvolna odcházet silná generace Husákových dětí do důchodu. A tím se dále vystupňují výše uvedené problémy.
Pokles porodnosti od roku 2021 se zatím jeví jako vzdálený problém, ale v dlouhodobém horizontu přinese značné problémy. Light verzi těchto problémů zažíváme již dnes. Příčina dnešních problémů začala v 90. letech, kdy se porodnost zřítila podobně dramaticky jako v posledních čtyřech letech.
Václav Franče,
autor je hlavní analytik Finančního domu UNIQA.